Oprócz mniej lub bardziej egzotycznych zwierząt na wybiegach i pawilonach można w Zoo Ostrava obserwować również wiele gatunków  wolno żyjących, wśród których bardzo liczną grupę stanowią ptaki. Wiele z nich w okresie zimowym szuka pokarmu w karmnikach rozmieszczonych wzdłuż głównej alei zoo. W karmnikach pojawiają się m.in. sikory, kosy, kowaliki, dzięcioły lub gile. W bramie głównej zoo można bezpłatnie odebrać paczkę z karmą dla ptaków dzikich.

23 stycznia w pawilonie naczelnych Zoo Ostrava wykluło się troje piskląt cyraneczki madagaskarskiej. Ostrawskie zoo jest jednym z nielicznych europejskich ogrodów zoologicznych, w których rozmnażają się przedstawiciele tego zagrożonego wyginięciem gatunku. Na wolności cyraneczki budują gniazda w dziuplach 1-2 m nad poziomem wody. W zoo zbudowano dla nich specjalną budkę w kształcie pienia na wysokości 3,5 m.

Akwaterarium dla pytona zielonego powstało w pawilonie Papua. Oprócz dusiciela na ekspozycji można zobaczyć także murenę oraz strzelczyki - słodkowodne ryby, które polują w charakterystyczny sposób: strącają owady do wody, wystrzeliwując z pyska strumień wody na odległość kilkudziesięciu centymetrów. Po przebudowie otwarto również akwarium Mielizny rzeki Fly o pojemności 8000 l, które zamieszkują dwa gatunki żółwi - miękkoskórka dwupazurzastego i chelodyny.

V ostravské zoologické zahradě je chován největší počet kočkodanů Dianiných v lidské péči na světě. Za posledních dvanáct měsíců se zde narodilo nejvíce mláďat. Díky respektování přirozeného způsobu života a minimálnímu zasahování do sociálního složení skupin se zoo v Ostravě řadí k úspěšným chovatelům nejen kočkodanů, ale i jiných druhů primátů. Kočkodany Dianiny chová Zoo Ostrava od roku 1975. Za tuto dobu se zde narodilo 54 mláďat, z nichž 45 bylo úspěšně odchováno – všechna přirozeně svými matkami. V roce 2012 se ostravská skupina kočkodanů Dianiných rozdělila na dvě. V každé byla matka s dvěma dcerami, které postupně pohlavně dospěly a začaly se rozmnožovat. Jednu ze skupin jsme v roce 2015 přemístili do nového Pavilonu evoluce, kde se od té doby narodilo již jedenáct mláďat, z nichž osm přežilo. Druhá skupina kočkodanů zůstala v původním pavilonu primátů a i zde se pravidelně rodí mláďata. Aktuálně zoo chová 24 těchto pestrých západoafrických opic, což v rámci zoologických zahrad představuje nejvíce na světě. V Pavilonu evoluce žije 13členná skupina, v pavilonu primátů 8členná, v zázemí pak ještě pár s mládětem, které je jedním z mláďat narozených v letošním roce. Předpokládáme, že v pavilonu primátů se v blízké době dočkáme dalšího mláděte.

Expozice Noční Tanganika byla nějakou dobu uzavřena návštěvníkům. Důvodem bylo narození mláděte komby Garnettovy. Chtěli jsme samici po porodu poskytnout klid při odchovu mláděte. Tento druh se v lidské péči množí jen velmi vzácně, proto je ostravský odchov velmi důležitý pro celosvětovou populaci této africké poloopice. Komba Garnettova zatím nepatří ve volné přírodě ke kriticky ohroženým druhům, situace se však může kdykoli změnit a pak se může chov v lidské péči stát stěžejním pro zachování tohoto druhu na Zemi. Mládě komby Garnettovy se v ostravské zoo narodilo 12. října. První týdny života trávilo v jedné z budek. Vzhledem k tomu ale, že expozice Noční Tanganika prošla v nedávné době rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací, mají chovatelé možnost prostřednictvím kamerového systému nepřetržitě pozorovat, co se v boudách děje, aniž by byla zvířata nějak rušena (viz video).  S ohledem na ojedinělost odchovu této poloopice byla uzavřena celá expozice na nějakou dobu i návštěvníkům. Díky těmto opatřením se zatím vše vyvíjí dobře, matka o svého potomka příkladně pečuje a mládě prospívá. V tomto období je Noční Tanganika opět otevřená a trpěliví návštěvníci mají možnost mládě zahlédnout, jak je samice přenáší v tlamě, a to i přesto, že mládě už je poměrně velké. Způsob přenášení je docela zajímavý – samice mládě drží za bříško, takže mládě je přetočené k matce břichem, ne jako u koček, které svá mláďata přenášejí za kůži na krku.