Tento podivný tvor, který byl nesprávně považován za rybu, je v ostravské zoologické zahradě k vidění v Pavilonu evoluce jako model v životní velikosti. Prezentuje zde nejen fenomén evoluce i velice krásný příběh.Latimérie podivná (Latimeria chalumnae) byla poprvé ulovena v 1938 jako první živý zástupce lalokoploutvých. Do té doby byl podobný živočich znám pouze ve fosilním záznamu z období minimálně před 70 miliony lety. Její nejbližší příbuzní vyhynuli na konci druhohor a všichni lalokoploutví byli považováni za vyhynuléLatimérie je zástupcem rodu, který prošel předlouhým časem, aniž by se jeho vnější morfologie podstatně změnila. V Červeném seznamu je zařazena v kategorii kriticky ohrožený druh. Video zachycuje, jak model latimérie vznikal. Předlohou byly fotografie pořízené v několika světových muzeí, kde jsou preparáty tohoto unikátního živočicha vystaveny.

Při záchranných chovech ohrožených druhů zvířat je klíčová úzká a nezištná spolupráce mezi zoologickými zahradami, a to nejen v rámci České republiky a Slovenska, ale i v rámci celé Evropy. Smyslem této spolupráce je udržení životaschopné populace druhů v lidské péči, které jsou v důsledku činnosti člověka v přírodě ohroženy vyhubením. To je i důvod dočasného přesunu samce lva indického ze Zoo Ostrava do Zoo Praha. Obě instituce tato vzácná zvířata chovají, zatím se však ani v jedné nepodařilo odchovat mláďata. Chovatelé si od přesunu ostravského samce slibují, že by mohl pomoci lvům indickým jak v Praze, tak i v Ostravě. Samec odjel se souhlasem koordinátora chovu lvů indických v době, kdy je jeho partnerka, doufáme, napářená a potřebuje dostatek klidu na předpokládaný porod a následný odchov mláďat. Zároveň může být v mezidobí ostravský samec spojen s pražskými samicemi. Věříme, že se díky této spolupráci můžeme dočkat prvního mláděte lva indického narozeného v Česku – ať už v Ostravě, nebo v Praze.

Ostravská zoologická zahrada se zapojila do dalšího repatriačního projektu! K mláďatům dravců a sov, které zoo dlouhodobě a zdarma poskytuje pro vypuštění do volné přírody, přibyli i tři mladí ibisi skalní – zástupci jednoho z nejohroženějších ptáků světa – jež posílí divokou populaci v jižním Španělsku. Tři letošní mláďata (jeden samec a dvě samice) vylíhnutá v Ostravě 10. května 2017 se dnes vydala na cestu do jižního Španělska. Ibis skalní (Geronticus eremita) se v minulosti vyskytoval v Evropě (Švýcarsko, Německo, Rakousko, Španělsko, Itálii), severní Africe a na Středním východě. V důsledku ztráty přirozeného prostředí, ilegálního lovu a kladením otrávených návnad došlo na mnoha místech k jeho vyhubení. Koncem 20. století se objevily další hrozby – používání insekticidů a elektrické vedení. Ve volné přírodě dnes žije pouhých 500-600 jedinců, čímž se tito ptáci řadí k nejohroženějším druhům na světě. V Červeném seznamu (The IUCN Red List of Threatened Species) je tento druh zařazen v kategorii kriticky ohrožený. 95 % světové populace dnes žije v Souss-Massa National Park and Tamri v Maroku, asi stovka ptáků přežívá v polodivoké populaci v Turecku, zbytková populace (jen cca 5 ptáků) v Sýrii je pravděpodobně již vyhubená. Evropské zoologické zahrady chovají celkem asi 1200 jedinců a od roku 1998 je jejich chov řízen Evropským záchovným programem (EEP), jehož snahou je záchrana ibisů skalních a jejich návrat do evropských zemí prostřednictvím vypouštění jedinců odchovaných v lidské péči do volné přírody. Díky těmto snahám se ibisi opět vyskytují v Alpách a ve Španělsku.

Pavilonu Tanganika v ostravské zoologické zahradě obývají hroši, krokodýli štítnatí a řada druhů ryb. Nově k nim přibyli i zástupci ptáků – hejno leskoptví nádherných, které se v prostoru pavilonu pohybují volně. Skupinu těchto výrazně zbarvených pěvců tvoří jeden samec a pět samic. Ptáci se v prostoru nad expozicemi hrochů a krokodýlů štítnatých pohybují zcela volně. K dispozici mají několik bidel a zavěšených větví k posedu a dále deset kmenových hnízdních budek. A hlavně mohou využívat přirozenou vegetaci včetně vzrostlých stromů, které v pavilonu částečně skleníkového typu doslova bují. Zoo Ostrava chová leskoptve od roku 2002. Před tím byly k vidění na jiných místech, např. ve voliéře v pavilonu primátů. Poslední roky byly chovány v zázemí zoo, kde se i úspěšně množily. Celkem už se zde podařilo odchovat 18 mláďat. Věříme, že nový prostor bude ptákům vyhovovat a začnou se rozmnožovat i přímo v návštěvnické části.

Odchov malého sloního samce Chandrua, který se v ostravské zoo narodil 8. července, probíhá dobře, proto se chovatelé rozhodli spojit všechny slony dohromady. Samice Vishesh s mládětem pobývala od porodu s nejstarší samicí Suseelou, odděleně od samice Johti a její dcery Rashmi. Sloni však měli po celou dobu kontakt vizuální a mohli se dotýkat přes bariéry. K opětovnému spojení slonů došlo na konci minulého týdne ve venkovním výběhu. Slonice se přivítaly, navzájem se očichaly, podřízené samice se podřídily dominantní samici Johti. Vše proběhlo bez problémů. Návštěvníci mohou vidět sloní stádo pospolu ve venkovním výběhu každý den kolem poledne. Délka pobytu zvířat venku je závislá na počasí.