Sobota 2. září bude v ostravské zoologické zahradě patřit supům. Pro malé i velké návštěvníky bude mezi 11. a 16. hodinou připraven speciální program, který zájemcům přiblíží tyto majestátní mrchožrouty. Dozví se např., jaký význam mají tito ptáci v přírodě, jak pomáhá Zoo Ostrava při jejich ochraně, ale třeba také které druhy supů mohl spatřit Vinnetou. Děti se budou moci na chvilku supem i stát. Proběhne i speciální komentované krmení supů v 11:00 hod.

Krmení loriů
V ostravské zoo v průchozí voliéře Papua si přijdou na své milovníci menších druhů papoušků. Odvážné děti i jejich rodiče si zde mohou nakrmit dva druhy loriů, kteří zde létají nad hlavami návštěvníků. Ve voliéře jsou chováni jedni z nejbarevnějších papoušků na světě lori mnohobarvý horský a lori tříbarvý papuánský v celkovém počtu 16 jedinců. Oba druhy loriů se v této voliéře pravidelně rozmnožují. První týdny života mláďata loriů tráví v hnízdní kmenové budce společně s rodičovským párem, který se podílí na jejich odchovu. Mláďata opouštějí budku plně opeřená, ve velikosti dospělých ptáků. Pozorný návštěvník však může mládě rozeznat podle barvy duhovky. Lori mnohobarvý horský (Trichoglossus haematodus moluccanus) a lori tříbarvý papuánský (Lorius lory erythrothorax) obývá Austrálii, tropické lesy Indonésie. Jazyk těchto papoušků má podobu drobného kartáčku, který usnadňuje příjem nektaru z květů a šťávu ze zralého tropického ovoce.

Krmení loriů probíhá za pěkného počasí každé úterý a čtvrtek od 11:30 hodin.

Letošní hnízdní sezóna je v ostravské zoo pro plameňáky kubánské rekordní pro dva ptačí druhy - zatím se zde daří odchovávat 12 mláďat, což je nejvíce za celou historii chovu! Ostravská zoo chová tyto elegantní ptáky ze specializovaného řádu plameňáků (Phoenicopteriformes) od roku 1979. V posledních letech se zde pravidelně rozmnožují. Každoročně se jim daří úspěšně odchovat 6-8 mláďat, letošních 12 je zatím historicky nejvíce. Starší mláďata postupně dospívají a sama se zapojují do reprodukce. Za celou dobu chovu těchto impozantních ptáků se zde podařilo odchovat téměř 70 mláďat.

V ostravské zoo se vylíhlo dvanáct mláďat největšího ptáka Jižní Ameriky – nandu pampového. O všechna se od vylíhnutí stará jejich otec. U nandu pampových obstarává péči o potomstvo výhradně samec. Ten se páří s více samicemi, které pak snášejí vejce do jednoho hnízda. Snůška může mít až 30 vajec, která samec inkubuje 35-40 dní. Samec pak o mláďata pečuje do stáří asi 6 měsíců. Vodí je a střeží, potravu si od prvních dní obstarávají mláďata sama. Pro ostravského samce se jedná o druhou hnízdní sezónu. Do zoo jsme jej přivezli v roce 2015 jako dvouletého z lucemburského Parc Merveilleux. O hnízdění se poprvé pokoušel už v loňském roce, ale nakonec se nepodařilo odchovat ani jedno mládě. Letos inkuboval 15 vajec, která mu snesly tři samice. 25. června se vylíhlo 12 mláďat, která začal samec hned vodit a střežit. Návštěvníci mohou starostlivého samce se svými potomky vidět v sousedním výběhu oddělené od samic a lam alpak, se kterými tito ptáci pobývají ve společném výběhu.

Venkovní výběh mandrilů rýholících v ostravské zoologické zahradě doznal za poslední půlrok značných změn. Byla zde mimo jiné vybudována nová konstrukce v podobě několika umělých stromů, která nabízí opicím větší možnosti k pohybu i k odpočinku. Ve skupině se nedávno narodilo další mládě. Mládě se narodilo 27. června a chovatelé už vědí, že je to samička. Její matkou je zkušená samice, která už dříve úspěšně odchovala dvě mláďata – samečky. I svého třetího potomka se pečlivě stará. Mládě saje mateřské mléko, takže tráví většinu času v bezprostřední blízkosti matky. Ta je při pohybu po výběhu nosí na břiše – malá samička se pevně drží její srsti. Už se také odvažuje na chvilku od matky vzdálit a postupně objevovat okolí.