Ostravská zoologická zahrada chová kondory královské od roku 1970. Po dlouhých téměř 50 letech se konečně dočkala i mláděte tohoto nejpestřeji zbarveného kondora. Pro evropský chov je to mimořádný úspěch. Důvodem, proč se nepodařilo odchovat mládě dříve, je problém se sestavením harmonizujícího páru. Současný pár, který mládě odchovává, se v Zoo Ostrava podařilo vytvořit v roce 2011. Ptáci poprvé zahnízdili na zimovišti v chovatelském zázemí zoo v roce 2014. Nijak jsme nezasahovali a nechali vejce na hnízdě. Mládě se vylíhlo, ale do druhého dne zmizelo. Nevěděli jsme, co se stalo, zda mělo při líhnutí problémy, nebo ho rodiče zabili a pozřeli (což není nic neobvyklého). V roce 2015 nehnízdili, o rok později se opakovala situace z roku 2014. Mládě se sice v daný termín vylíhlo, ale hned zmizelo. Pro letošní rok jsme proto zvolili jinou strategii – nechat vejce vylíhnout v líhni a rodičům podložit rozkrmené mládě. Mládě se vylíhlo večer 27. února 2017. Při líhnutí ale mělo problémy a bez pomoci chovatelů by se nevylíhlo. Myslíme se, že to mohl být důvod, proč nebyla první dvě hnízdění v roce 2014 a 2016 úspěšná. Rodiče zřejmě nevěděli, jak pomoci líhnoucímu se mláděti z vejce. Proto bylo letos vejce odebráno do líhně.

Mládě bylo po vylíhnutí vitální, v průběhu následujících dní bylo rozkrmováno chovateli a hned 2. března podloženo zpět rodičům na hnízdo k „adopci“. U kondorů totiž dochází mnohem rychleji ke vtištění obrazu rodiče, který jej krmí. Pokud by si mládě vtisklo člověka jako svého rodiče a následně partnera, snižovalo by to následně šanci na zapojení tohoto jedince do další reprodukce. Podložení mláděte zpět na hnízdo bylo úspěšné, rodiče mládě přijali a začali se o ně ihned starat a krmit jej. Dnes už jsou mláděti téměř čtyři měsíce a mezi bílým prachovým peřím se mu začínají objevovat obrysová pera.

V pořadí již třinácté mládě orlosupa bradatého vylíhnuté v ostravské zoologické zahradě bude bezplatně poskytnuto pro vypuštění do volné přírody. Tentokrát se mladému orlosupovi stane novým domovem Korsika. Na cestu se vydá tento čtvrtek 1. června.

Mládě se vylíhlo zkušenějšímu páru orlosupů bradatých 1. března. Jeho odchov začal poněkud komplikovaně, ale nakonec vše dobře dopadlo a rodičovský pár své mládě úspěšně odchoval. Dnes už víme, že se jedná o samičku. Na doporučení koordinátora Evropského záchovného programu pro orlosupy bradaté bude mladá samička vypuštěna na Korsice. Zde byl v loňském roce zahájen repatriační projekt na záchranu tamní populace. Během posledních deset let populace orlosupů bradatých na Korsice rapidně poklesla z původních deseti párů na současných pět párů. Vypuštění ostravského orlosupa proběhne v sobotu 3. června. Tým ze Zoo Ostrava se na cestu vydá ve čtvrtek 1. června ráno (okolo 7. hodiny) se zastávkou v záchranné stanici v Haringsee (Rakousko), kde bude samice pro následný monitoring označena odbarvením letek. Do připraveného hnízda na vypouštěcí lokalitě bude položena ještě s jedním přibližně stejně starým mládětem (ze španělské specializované chovné stanice CC Guadalentín).

Zoologická zahrada Ostrava tak k obnově evropské populace tohoto majestátního dravce přispívá (zcela nezištně) v pořadí již třináctým zde vylíhnutým mládětem, přičemž osm z nich zde bylo i úspěšně odchováno a zbývajících pět bylo adoptováno náhradními rodiči v partnerských institucích. Jedno mládě ze španělské stanice pak bylo naopak úspěšně adoptováno v Zoo Ostrava. Tento úspěšný projekt naplňuje jeden z hlavních cílů moderních zoologických zahrad, tj. přispět k zachování biologické rozmanitosti, a zároveň představuje konkrétní nápravu škod způsobených přírodě lidskou činností. Záchranu orlosupů podporují od roku i 2016 všichni návštěvníci ostravské zoo v rámci projektu Koruna ze vstupu. Zájemci mohou chov orlosupů v naší zoo podpořit i koupí plyšového orlosupa. Děkujeme!

Chov supů hnědých je v lidské péči poměrně náročný, proto se chovatelé těší z každého vylíhnutého mláděte. V ostravské zoologické zahradě byla velká šance na odchov v pořadí již pátého mláděte tohoto největšího evropského supa. Mládě vylíhnuté v Ostravě ale nakonec odchovávají adoptivní rodiče v Zoo Liberec.

Mládě se vylíhlo 30. dubna. Protože se každoročně v evropských zoologických zahradách zapojených do Evropského záchovného programu (EEP) pro supy hnědé vylíhne jen několik mláďat, bylo vejce snesené 9. března umístěno do líhně. Chovatelé doufali, že odebrání vejce z hnízda u samice vyvolá snesení druhé snůšky, jak už se v minulých letech několikrát stalo. Tato strategie EEP má za cíl získat vyšší počet vajec (samozřejmě oplozených), což zvýší šanci na odchov mláďat, z nichž některá jsou zdarma poskytována pro vypuštění do volné přírody, některá zůstávají v zoologických zahradách pro posílení chovatelské základny těchto majestátních dravců v lidské péči.

Rodičovský pár ale druhou snůšku neměl a tím pádem přestal hnízdit. Z tohoto důvodu bylo nutné najít náhradní rodiče, aby bylo mládě odchováno přirozeně jedinci svého druhu. Ti se nakonec našli v liberecké zoo, kam bylo mládě převezeno 4. května. Zde hraje velmi důležitou roli vzájemná a nezištná spolupráce mezi zoologickými zahradami. Do převozu zůstával malý sup v líhni a byl krmen ošetřovateli. Asistence lidí byla minimální a pouze na nezbytně nutnou dobu, kdy nehrozilo, že si mládě vtiskne člověka jako svého rodiče a následně partnera. To by značně snižovalo šanci na zapojení tohoto jedince do další reprodukce.  

Adopce nebyla bez rizika. Loni proběhla úspěšná adopce mláděte supa himálajského ze Zoo Ústí, ale pouze samicí supa hnědého. Samec byl velmi nervózní a agresivně bránil hnízdo. Samec byl proto přemístěn jinam, samice nakonec mládě úspěšně odchovala. Letos se ošetřovatelé rozhodli nechat ve voliéře i samce, aby samici s odchovem pomohl. Mládě bylo podloženo 9. května kolem poledne. První přiletěl na hnízdo samec a reagoval velmi nervózně. Dokonce do mláděte klovnul zobákem. Nicméně potom přiletěla i samice a na mládě si okamžitě sedla a začala ho zahřívat. Pokaždé, když se samec pokusil přiblížit zobákem k mláděti, tak ho samice vyhnala. Během několika hodin se samec uklidnil a na mláděti samici na krátkou dobu vystřídal při zahřívání. Vše začalo směřovat ke zdárnému konci. Pár však první den vůbec mládě nenakrmil. Druhý den jsme se chystali, že půjdeme do voliéry mládě nakrmit, ale ve 13 hod. přiletěl na hnízdo samec, vyvrhl potravu a pár začal společně mládě krmit. Od té doby vše funguje normálně a mládě zdárně roste.

Mládě se narodilo 5. dubna. Jedná se o historicky první mládě, které se narodilo nejen v ostravské zoo, ale i v rámci ostatních českých a slovenských zoo. Matkou mláděte je třináctiletá samice, kterou ostravská zoo získala v říjnu 2016 ze Zoo Le Pal ve Francii. V minulosti odchovala dvě mláďata (v obou případech to byli samci narození v roce 2011 a 2012), má tedy už dostatečné zkušenosti, aby se podařil odchov i jejího třetího potomka. Pohlaví mláděte zatím neznáme a nebudeme znát minimálně prvního půl roku. Obě pohlaví se rodí zbarvená jako samice, teprve v 6-8 měsících se maska změní podle pohlaví. Velmi bychom si přáli, aby to byla samička, protože těch je v evropské populaci velký nedostatek. Celková populace v evropských zoologických zahradách čítá méně než 50 jedinců, z nichž je asi 30 samců a 18 samic. Z těchto je sestaveno 16 chovných párů. Za posledních pět let se však rozmnožily pouze čtyři z nich. Z šesti narozených mláďat přežila čtyři.

Do včerejšího dne pobývala lemuří rodina mimo zraky návštěvníky v zázemí na jednom z osmi ostrovů, které byly v areálu ostravské zoo pro lemury postupně vybudovány. Nyní už má přístup na celý ostrov, kde ji mohou pozorovat i návštěvníci. Ostrov s lemury mongoz najdou zájemci pod výběhem žiraf a dalších afrických kopytníků v blízkosti expozice Mokřady.

Po dlouhých osmi letech v ostravské zoologické zahradě narodilo mládě lemura Sclaterova. Tento druh lemura je jedním z nejohroženějších primátů světa. Je velmi vzácný nejen ve volné přírodě, ale i v zoologických zahradách. Každé narozené mládě je tak velkou nadějí na záchranu modrookého primáta před úplným vymizením z planety. Mládě přišlo na svět 24. března. Ve vrhu byla mláďata dvě, ale druhé mládě třetí den po porodu uhynulo. Přeživší mládě zatím prosperuje a jeho matka se o něj vzorně stará. Návštěvníci ostravské zoo mají možnost vidět lemuří rodinu v pavilonu primátů. Při pěkném počasí se s ním už odvažuje do venkovního výběhu. Pokud se podaří mládě úspěšně odchovat, bude to jeden z nejvzácnějších a nejdůležitějších odchovů letošního roku. Zoo Ostrava se na ochraně křehké biodiverzity na Madagaskaru podílí.