V životě staršího páru orlosupů, který od roku 2009 úspěšně odchoval již pět mláďat, z nichž všechna byla poskytnuta pro vypuštění do volné přírody, se v poslední době udály zásadní změny: Na podzim loňského roku se ptáci přestěhovali ze staré voliéry do nové prostornější voliéry na Cestě vody. Byli jsme napjati, jak se s novým prostředím sžijí a zda hned v následující sezóně zahnízdí. Zabydleli se velmi rychle a záhy jsme u nich začali pozorovat i hnízdní aktivitu. Samice snesla dvě oplozená vejce, ale oba zárodky nakonec odumřely. Ani podložení dalšího vejce druhého ostravského páru nevyšlo. Po úspěšné sezóně v loňském roce, kdy se pro záchranný repatriační projekt podařilo poskytnout celkem tři ostravská mláďata, jsme tak přestali doufat, že letošní rok může být podobně úspěšný. Nicméně pár stále jevil zájem o hnízdění. Proto bylo operativně rozhodnuto, že orlosupům zkusíme podložit mládě z jiné instituce. Jednalo se o mládě vylíhnuté 13. 3. ve stanici Vallcalent ve Španělsku. Do Ostravy bylo mládě přivezeno 27. března a ihned vloženo do hnízda. Adopce byla úspěšná. Orlosupi mládě přijali a okamžitě je začali krmit a zahřívat. Svou premiéru zvládli skvěle a jsou do budoucna dalšími možnými adoptivními rodiči pro evropský záchovný program (EEP).

Pavilon evoluce – kapka z deštných lesů západní Afriky – vznikl přestavbou starého pavilonu pro vodní ptáky v dolní části zahrady. V novém pavilonu budete moci poodhalit evoluci na příkladu života v západní Africe.  Moderní chovatelský komplex se stal domovem pro bezmála 200 zvířat (číslo ale není konečné) v téměř 25 druzích. Jsou zde zástupci primátů, ptáků, plazů, ryb, ale také několik druhů bezobratlých živočichů. Jedná se o největší a nejdražší stavbu ve více než 60leté historii ostravské zoo.

Supi představují významný článek v potravním řetězci. Coby mrchožrouti se zásadně podílejí na udržování „čisté“ přírody bez těl uhynulých zvířat, která mohou být zdrojem nákazy a choroboplodných zárodků. V Evropě žije několik druhů těchto majestátních dravců. Kolik jich je a mají zde vůbec šanci přežít?

Toto podivné jméno nese ryba z čeledi čichavcovití (Helostomatidae). Anglický název je Kissing Gourami. Český i anglický název odrážejí způsob, jakým tato ryba používá širokou tlamku, ať už při sběru potravy, nebo při vzájemných rituálních soubojích. Pohyb tlamky vytváří dojem líbání a vzbuzuje zvláště u dětí velký zájem. Čichavec se živí planktonem, který filtruje tlamkou jakoby lapal po dechu. Ve skutečnosti takto nabírá vodu s planktonem. Tlamkou také neustále obírá (oškrabává) kameny a rostliny od povlaků řas a sinic. Dorůstá velikosti až 30 cm. Původní přírodně zbarvení jedinci jsou k vidění jen zřídka. Mezi akvaristy je naopak rozšířená xantorická barevná forma. V Zoo Ostrava jsou chováni čichavci v přirozené barvě a návštěvníci je najdou ve velkém akváriu u restaurace Saola, které obývají s hejnem pangasů vláknoploutvých a dalšími druhy ryb.